Pokud se Å™ekne sklenÃkový plyn, pÅ™edstavÃme si vÄ›tÅ¡inou oxid uhliÄitý. Jen málokdo vÅ¡ak vÃ, že jich je daleko vÃce, z nichž nÄ›které jsou produkovány pÅ™irozenÄ›, jiné zase lidskou ÄinnostÃ. Mezi nÄ› patřà napÅ™Ãklad i vodnà pára.
Â
OvÅ¡em zdaleka ne vÅ¡echny sklenÃkové plyny majà na naÅ¡i planetu stejný dopad. Záležà totiž na dvou zásadnÃch vlastnostech: na tom, jak moc sklenÃkový efekt ovlivňuje, a také jak dlouho v atmosféře vydržÃ.
Â
Â
Obvykle platÃ, že ty nejsilnÄ›jÅ¡Ã sklenÃkové plyny se z atmosféry vytratà pomÄ›rnÄ› brzy, a naopak. RozhodnÄ› tedy neplatÃ, že ten, který je nejsilnÄ›jÅ¡Ã, je zároveň také nejhorÅ¡Ã. Proto napÅ™Ãklad metan nepÅ™edstavuje až tak velký problém – aÄkoliv je pomÄ›rnÄ› silný, z atmosféry se vypařà velmi rychle.
Â
Naproti tomu vodnà pára se sice ve vzduchu držà dlouho, avÅ¡ak jejà efekt je jen velmi slabý. NavÃc jà lidé neprodukujà tolik, takže celý cyklus je v rovnováze.
Â
To se vÅ¡ak už nedá Å™Ãci o oxidu uhliÄitém. JistÄ›, ten nepatřà ani zdaleka k plynům s nejsilnÄ›jÅ¡Ãm sklenÃkovým efektem, avÅ¡ak v atmosféře pÅ™etrvává velmi dlouho. Lidé jej také produkujà pouze zlomek toho, co pÅ™Ãroda, avÅ¡ak tyto malé hodnoty se kumulujÃ, až už se nejedná o tak malé množstvÃ.
Â
Â
I to je důvod, proÄ právÄ› oxid uhliÄitý má ze vÅ¡ech sklenÃkových plynů nejvÄ›tÅ¡Ã vliv na globálnà zmÄ›ny klimatu. RozhodnÄ› bychom se tedy mÄ›li snažit jeho produkci pokud možno snÞit. To bohužel nenà tak jednoduché, neboÅ¥ vzniká pÅ™i celé Å™adÄ› průmyslových procesů, bez kterých se dnes zkrátka neobejdeme. NavÃc, i kdybychom jeho produkci omezili, v atmosféře je ho tolik, že by trvalo pomÄ›rnÄ› dlouho, než by se naÅ¡e úsilà nÄ›jakým způsobem projevilo.
Â
Proto je jasné, že boj proti globálnÃm zmÄ›nám klimatu rozhodnÄ› nenà jednoduchý. Nenà snadné lidem nabÃdnout Å™eÅ¡enÃ, jehož výsledky uvidÃme až za velmi dlouhou dobu, a navÃc to jeÅ¡tÄ› ani nenà jisté. I to je ostatnÄ› důvod, proÄ na globálnà zmÄ›ny klimatu nÄ›kteřà lidé nevěřÃ.