Také je vzácností to, že by se zvířata zabíjela jen pro tu rozkoš z toho. Stává se to, ale jen velmi zřídka. Devadesát osm procent zvířat zabíjí z hladu. Je to starý pud, který jim velí, aby se sama nažrala. Tomu se říká zákon přežití, zákon přírody. Silnější sežere slabšího. Naopak je to opět jen zcela výjimečně. Vidím, že se usmíváte a myslíte si, že to autor článku nemá ještě v té své kotrbě zcela uspořádáno, ale autor má hlavu v pořádku a může uvést příklad.

Mravenec jako takový asi těžko sežere slona, ale jsou druhy, které útočí na větší a silnější hmyz a nemilosrdně jej zbodnou. Takovýto hmyz bývá většinou sláb, nebo nemocen, ale je silnější než oni. Jen už nemá sílu se bránit.

A dále, kolik malých zvířat usmrtí jedem mnohem většího soupeře, na kterém si pak pochutnává? Tak, co, ještě budete tvrdit, že je autor na palici. Ale není, dobře ví, co píše. Lev usmrtí antilopu, protože má hlad. I když zde je zase fakt, že to většinou nechává na svých lvicích a sám pak jde až hodovat. A že mezi sebou zvířata neválčí? Hahaha. Už když jen zůstaneme u lva a jeho smečky. Ty si hlídají své teritorium, a když se jim tam pokus vejít jiná lví smečka, rozpoutá se válka se vším všudy. Jen nezasáhne okolí, ani jiná zvířata a není po ní zdevastovaná země, jako je tomu v případě, když válčí lidé. A o těch si již autor článku žádné iluze dávno nečiní. Ale zpátky ke zvířátkům.

My, jakožto údajný homo sapiens, i když o tom druhém se dá s úspěchem pochybovat, homo erectus by myslím naprosto stačilo, jsme od zvířat jako takových převzali spoustu a spoustu věcí. Některé jsme zdokonalili, ale původně pocházejí ze zvířecí říše. Schválně zkuste hádat. Nevíte? No, však si vzpomenete. Namátkou můžeme vybrat robotickou paži, která má inspiraci ve sloním chobotu, nebo čelo rychlovlaku, které má inspiraci ve tvaru ptačího zobáku.