Je krásné, když se můžeme v případě potřeby sebrat a jít si někam koupit to, co zrovna potřebujeme nebo o co aspoň z nějakého důvodu stojíme. Je krásné, když můžeme zalovit v peněžence nebo třeba pípnout kartou, mobilem, chytrými hodinkami nebo něčím podobným, když můžeme zadat platební příkaz a uhradit tak jakýkoliv účet. Je to skvělé, protože nám v podobných případech vlastně nemusí vůbec nic chybět. Co chceme, to máme, a když to nemáme, můžeme to mít. Pokud tedy, jak jsem již zmínil, máme peníze.

Ale je i celá dlouhá řada lidí, kteří takové štěstí nemají. I oni by si rádi kupovali to, co je jim potřeba, a klidně i jenom to, co se jim líbí, ač to nepotřebují, ale nejsou dostatečně finančně zajištění a na podobné utrácení tedy někdy mohou zapomenout. Do doby, než si zase vydělají, což může trvat.

A mohou se mít ti posledně zmínění, ti s momentálním nedostatkem peněz, stejně jako ti první, ti solventní? Proč by vlastně ne? Peníze sice nemají, protože si je nevydělali v dost velkém množství, ale mohou je mít, pokud si je třeba někde vypůjčí.

Možnost vzít si půjčku tady samozřejmě byla, je i bude. A tak si může přijít k dalším penězům leckdo. Ale takové půjčky vyžadují prokázání schopnosti splácet. Chce se, aby žadatelé o ně dokázali, že zvládnou vše, co v souvislosti s půjčkou, kterou chtějí dostat, mají zvládnout. A to může získání potřebné půjčky komplikovat. Když někdo nemá registry dlužníků bez nepříjemných záznamů a velké příjmy, bývá mnohdy odmítnut. A aby se pak i on peněz dočkal, musí mu pomoci 100% hypotéka, která tu bývá právě pro ty, kdo neuspěli se žádáním o bankovní půjčky.

Od nebankovní společnosti se sice už dávno nedostane za zastavenou nemovitost tolik peněz, kolik dělá její odhadní cena, ale i tak se tu půjčuje dost peněz na to, aby si jimi kdokoliv znatelně vylepšil své živobytí.